Proč absolvovat studium cizího jazyka?

Já už jsem univerzitu dostudoval, ale ještě dosud si vzpomínám na to, kolik peněz mě stálo studium cizího jazyka, konkrétně americké vzdělání. Často se sám sebe ptám, zdali to mělo smysl.

“Ale proč?” – čtyřleté dítě

Pokud bych měl porovnat všechna pro a proti, tak nevím, zdali bych podobné studium cizího jazyka ještě někdy absolvoval. Nicméně, jsem svým profesorům za jednu věc velmi vděčný a to, že mě naučili o věcech uvažovat a pochybovat o nich, jako bych byl malé dítě, které se pořád ptá: „Ale proč?“

Když dorostete do pěti let a rodiče vám neustále vyčítají vaši ubíjející zvědavost, přestanete nakonec klást otázky a prostě to bez rozmyslu uděláte. A tak to pokračuje až do vaší dospělosti. Otázky typu: „Proč chodím do školy?“ nebo „Proč tady pracuji?“ nebo dokonce, „Proč mám platit daně,“ většinou zůstanou nezodpovězené, protože se na ně nikdo neptá. A tak zatímco tento rok je už skoro za námi a těšíme se na ten nový, položme si otázku, kterou dnes všichni berou jako samozřejmost – „Proč absolvovat studium cizího jazyka?“

Na chvíli zapomeňme na ty běžné odpovědi, které uvádějí všichni: požitek z cizích médií (hudba, knihy, filmy), zlepšení šance na získání pracovního místa, možnost cestovat atd.… Všechny tyto důvody jsou skvělé a jsou určitě i motivující absolvovat další studium cizího jazyka, ale je na čase, abychom se na vše podívali s patřičným odstupem. Jazyk je o komunikaci a samotná komunikace sestává z pochopení ostatních a umění se vyjádřit. Tohle je podle mnoha psychologů ta nejdůležitější lidská potřeba. Takže tím, že se „biflujete“ slovíčka a gramatiku, dovolujete sobě a ostatním otevřít se a dotknout se naší kolektivní lidskosti.

Ale ten čtyřletý chlapec se ve mně pořád vzpouzí a ptá se: „Proč je to ale tak důležité?“ Každý ví, že žijeme ve věku technologií a informací. Nikdy předtím nebylo v lidské historii možné získat a dosáhnout tolika informací pouhým stisknutím tlačítka (pozn. Pohybem toho našeho prstu). Nicméně, lidé často zaměňují informace za vědomosti. Získat jedno nemusí hned automaticky znamenat získání toho druhého. Vezměte například v potaz vašeho starého dědečka, který nikdy v životě nepoužil počítač, anebo nadprůměrně inteligentní dítě ve škole, které navzdory svému intelektu neumí v běžných situacích použít selský rozum. Takže ačkoli máme k dispozici nepřeberné množství informací, co nám chybí a někteří tvrdí, že se to bude ještě zhoršovat, jsou znalosti a porozumění.

“Just do it” – Nadnárodní korporace

Porozumět si, nejen „o sobě vědět“, to bude další velká výzva, které budeme muset čelit – a v některých případech už se s ní i potýkáme. Nemyslím si, že je to nadsázka, když řeknu, že by nás to mohlo samotné i zachránit. Sdělovací prostředky, politici, dokonce i někteří pedagogové neustále poukazují na rozdíly mezi „námi“ a těmi “ostatními“. „Oni“ však mohou mít několik tváří: muslimové, Romové, židé, Rusové, Američané, atd… Pro každé „my“ existuje protipól „oni“. Vyvstává otázka, kterou si musíte sami sobě položit: Kdo za vás rozhodne, jak se chovat k ostatním lidem, kulturám, náboženstvím, atd.… Necháte ostatní rozhodnout za vás nebo si názor uděláte sami?

Studium cizího jazyka je začátkem k porozumění světu kolem nás

Pokud se (doufám) rozhodnete udělat si ho sami, studium cizího jazyka je skvělým začátkem na cestě k rozšíření si vlastní perspektivy a porozumění tomuto úžasnému a rozmanitému světu kolem nás. Tím pomůžeme naši rozmanitost uchovat. Pomáhám vám nejenom vidět rozdíly mezi „námi“ a „jimi“, ale i najít mezi obě rozdílnými světy podobnosti. A právě skrze studium cizího jazyka, cestování a kulturní výměny jsme schopni vnímat to lidské v nás všech a řešit jakékoliv rozdíly pomocí našich společných názorů a hodnot. Právě tyto schopnosti spolu s dětskou zvídavostí o světě a touhou neustále klást otázky, vám pomohou pokládat ty správné otázky a skutečně porozumět, když vám ti „ostatní“ odpoví.